Příběh Tichonovy „Green Line“, nejlepší hokejové pětky všech dob

21.02.2020

Green Line, někdy zvaná i Green Unit, byla tvořená pěti výjimečnými ruskými hokejisty a byla pojmenovaná podle zelených nátělníků, které si tihle hráči oblékali na své tréninky. A tahle pětka se nesmazatelně zapsala do dějin ledního hokeje.

Její součástí byli Igor Larionov, Vladimir Krutov, Sergej Makarov, Vjačeslav Fetisov a Alexej Kasatonov. Ti patřili v 80. letech k největším oporám ruské sborné. 

Na začátku byl despotický trenér

Hráči byli vybráni do týmu HC CSKA Moskva, což byl hlavní armádní sportovní klub. Jejich trenérem byl Viktor Tichonov, známý svým diktátorským trenérským stylem.

Životy svých hráčů měl téměř plně pod kontrolou. Během tréninků, které někdy trvaly až jedenáct měsíců v roce, například ubytoval hokejisty v kasárnách. Není proto překvapením, že ne každý hráč byl s jeho způsoby spokojený…

Premiéra na Kanadském poháru

Hráči z Green Line se poprvé zúčastnili Kanadského poháru v roce 1981. Turnaj probíhal v Edmontonu, Winnipegu, Ottawě a Montrealu a největšími favority byli domácí Kanaďané. Ti v základní skupině vyhráli nad Sověty 7:3, a tak se očekávalo, že je porazí i ve finále.

První třetina byla bezgólová. Druhou otevřel gólem Larionov, ale Kanaďané dokázali vyrovnat. Další sovětské góly střelili Šepelev a Krutov a v posledních čtyřech minutách skórovali Larionov, Golikov a Svorcov. Sovětský svaz tak nečekaně porazil Kanadu na její vlastní půdě 8:1.  

Úspěchy a vítězství

Útočné trio Makarov, Krutov a Larionov a obránci Fetisov a Kasatonov tvořili sehranou partii, ve které se nespoléhali jen na svůj talent, ale hlavně jeden na druhého. Možná i proto získali hned několik medailí – a to jak na Zimních olympijských hrách, kde dvakrát získali zlatou medaili (v letech 1984 a 1988), tak na Mistrovstvích světa, kde také slavili medailové úspěchy.

O několik let později všichni zamířili do NHL.

Larionova těžká cesta do NHL

Larionovi nevyhovoval vojenský režim trenéra Tichonova. Proto mu po několika letech strávených pod jeho velením napsal dopis, ve kterém žádal o uvolnění do NHL. Po dlouhém boji vytoužený souhlas získal, a tak v roce 1989 odešel do NHL, kde podepsal smlouvu s Vancouverem.

Později nakrátce přestoupil do švýcarského HC Lugano a v sezoně 1993/1994 se vrátil do NHL, tentokrát do San José. O dva roky později se stal součástí týmu Detroit Red Wings, kde se znovu shledal s Fetisovem a vyhrál i svůj první Stanley Cup. V roce 2008 byl uvedený do hokejové síně slávy.

Krutovova krátká kariéra v NHL

Do NHL zamířil i Krutov, který zde v sezoně 1989/1990 hrál za tým Vancouver Canucks. Vyhrál kanadské bodování i cenu pro nejlepšího střelce a stal se členem Síně slávy IIHF.

Protože dlouhodobě holdoval alkoholu, krátce po svých dvaapadesátých narozenin musel být hospitalizován a nedlouho poté zemřel.

Legenda Makarov

Makaron slavil v NHL úspěchy. Ve svém klubu Calgary Flames překonal všechny rekordy v produktivitě a vyhrál Calder Memorial Trophy určenou nejlepšímu nováčkovi roku. Protože jako legenda vyhrál ve věku dvaatřicet let trofej pro nováčky, zavedlo vedení NHL takzvané Pravidlo Makarov, které určilo, že tuhle cenu nemůže vyhrát hráč nad šestadvacet let.

Fetisův návrat do CSKA Moskva

Po pádu SSSR se do NHL dostal také Fetisov. Nejdřív hrál za New Jersey, pak přestoupil do Detroit Red Wings. V letech 1997 a 1998 získal Stanley Cup a protože mu bylo už čtyřicet let, rozhodl se ukončit kariéru.

V roce 2002 trénoval ruský tým na Zimní olympijských hrách v Salt Lake City a byl i jeho generálním manažerem. Později působil jako ministr sportu, vstoupil do antidopingové agentury, stal se prezidentem klubu CSKA Moskva a byl členem představenstva KHL.

12. listopadu 2011 byl uvedený do hokejové síně slávy.

Kasatonovův návrat do prvního klubu

Kasatonov má na svém kontě vícero mezinárodních úspěchů. V NHL působil v týmech Boston Bruins, New Jersey Devils, Mighty Ducks of Anaheim a St. Louis.

V roce 2008 se vrátil do Ruska a o dva roky později se stal viceprezidentem klubu CSKA Moskva. V letech 2011-2012 byl generálním ředitelem klubu SKA St. Petersburg (dříve  SKA Leningrad), prvního týmu, za který v Sovětském svazu hrál. Je členem Síně slávy IIHF.

Tajemství téměř neporazitelné pětice

Ve své době byla tahle pětice prakticky neporazitelná. Takovou ji dělala kombinace nadání, inteligentní hry, mistrovského pohybu na bruslích a přesných nahrávek, které dokazovaly, že tihle hráči umí zacházet s hokejkou opravdu excelentně. Hlavní podíl na jejich úspěších však měly hlavně jejich sehranost a ochota spolupracovat, které mohou inspirovat i současné hokejisty. A nejen ty.